Adošov

Samá vázka

Vyrazil jsem s parťákem na krásnou soukromou vodu nedaleko Havířova. Tento rybník má své kouzlo, zejména proto, že je plný vázek uprostřed divočiny. Divočina mě hrozně baví, a proto se vždy rád na toto místo vracím. Po státnicích byla tato výprava jako zasloužené volno a náramně jsme si ji užívali.

V den příjezdu jsme si klasicky nachystali veškeré věci a připravili zázemí. Rozdělili jsme si náš sektor na jedno velké krmné místo a další místa jsme si rozkrmovali libovolně. Od doby prvního zavežení nástrahy a zakrmení místa jsem všemu stoprocentně věřil. Bohužel pro nás se z parných dní počasí změnilo do dešťů, a tak byla aktivita ryb spíše sporadická. Pravidelně jsme převáželi pruty a snaha byla udělat co nejdříve alespoň jednu rybu. Můj první záběr přišel až v noci, ryba ukázala svou sílu a byla z toho skvělá jízda. Naskočili jsme do loďky a jelo se. Asi po 20 minutovém souboji mi kapr ukázal jen ploutev a vyřízl se. První den chytání jsem teda rybu nevytáhl.

Druhý den jsem měl celý bez záběru a se západem slunce se konečně začaly ozývat hlásiče. Ryba to napálila přímo do spadlých stromů a než jsem vůbec nasedl do loďky, návazec se uřízl o vázku. Tedy další nezdar. Se záběry to bylo lepší a lepší, ale mé neštětí s vázkami ještě pokračovalo i z počátku dalšího dne. Začal jsem tedy vymýšlet různé taktiky, jak udělat alespoň jednu rybu výpravy. Poprvé jsem si sehnal práškový dip přímo na amury a obalil jsem ve více vrstvách dvě koule 24 mm spice krill strawberry a dal to celé pod háček. Tuto sestavu jsem zavezl na místo a položil ještě s pár lopatkami krmení. Jakmile jsem se vrátil a vzal další udici, kterou jsem vezl na místo položení, zabrala ryba na mou amuří specialitku a já si zahrál na Ondru Synka a pádloval plnou parou zpět ke břehu. Vyskočil jsem z loďky, vzal prut a zpátky na vodu. Vzala si dobrých 50 metrů a její zuřivost se nemírnila. Rybu jsem nechtěl ztratit, takže jsem ji lehce povolil a dělala si semnou co chtěla. Po půlhodince se konečně dostala do podběráku a já plný nadšení vyrazil ke břehu, abych se na ni mohl pořádně podívat. Krásný šupináč se 16,5 kg byl na břehu. Proběhlo mé oblíbené focení, aplikace desinfekce a puštění zpět do vody. Skvělý zážitek.

Poslední den jsem měl ještě pár záběrů, ale pořádný kontakt s rybou se už nekonal. Byl jsem nadšený z šupináče tak, že mi další nezdary náladu nezhoršily. Užíval jsem si poslední den chytání, kdy se konečně začala obloha protrhávat. Při další změně počasí jsme odjížděli domů s nadšením do další výpravy, ze které Vám opět rád něco napíšu. Už teď můžu prozradit, že další čtyřdenní výprava bude nedaleko Mohelnice na krásném malém rybníku plného krásných ryb.

Po cestě domů jsme se zastavili podpořit celý tým Dr. Baits na prvním ročníku letního závodu Dr. Baits cup na jezeře Nebesák. V příštím roce, zda to podmínky dovolí, budu podávat zprávy v dalším článku z takovýchto závodů již jako účastník.

Za Dr. Baits

Tom

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Shop
Sidebar
0 Wishlist
0 Cart